Pro trh založený převážně na náhonu na zadní kola si Audi A4 Avant připravila ne jednu, ale hned dvě alternativy - náhon na přední kola a náhon na všechny čtyři kola pod názvem Quattro. A i když byste mohli být otrávení, pokud na náhonu na zadní kola opravdu lpíte, skutečnost je taková, že v 98 % případů nepoznáte žádný rozdíl - kdo se pravidelně pokouší driftovat s jejich dieselovým kombíkem? Řidiče výkonných kombíků většinou najdete na dálnici, když během úterního odpoledne jedou z práce domů. Nehledě na to, co vám řidiči BMW Řady 3 řeknou, Audi A4 Avant jezdí naprosto bez problému. Co víc, systém náhonu na všechna kola byl možná původně navržen, aby zajistil úspěch v závodech rallye, nicméně dnes A4 vybavená systémem Quattro slouží spíše jako záchranná síť při jízdě v dešti nebo ve sněhu. Všechny modely A4 Avant mají ostré řízení, ovšem společnost Audi si v průběhu výroby několikrát pohrála s elektromechanickou hřebenovou tyčí řízení, díky čemuž se nastavení novějších verzí odvíjí od rychlosti. Je to dobrý nápad - ovládání je v nižších rychlostech lehčí a postupným zrychlováním naopak těžkne, v praxi to však působí docela uměle, občas skoro až divně. Důležitější než některé aspekty řízení je ale to, že ergonomie A4 Avant je naprosto špičková. Pozice řidiče je umístěna nízko, volant má spoustu možností nastavení jak po ose X, tak po ose Y a pedály jsou naprosto dokonale rozmístěné. Přidejte k tomu široká, dobře sestavená sedadla a vysoko položenou loketní opěrku a vyjde vám, že Audi A4 je auto, v němž se řidič může zcela ponořit do světa ničím nerušeného komfortu. Široká nabídka motorů byla pro Audi A4 Avant dostupná po celých sedm let produkce a většina z nich se testovala přímo na vozech Audi a také na dalších modelech z produkce Volkswagen Group. Nejvíce prodaných kusů pohání dvoulitrové čtyřválcové diesely TDI, jež jsou dostupné v mnoha verzích, které se od sebe odlišují výkonem i dalšími charakteristickými rysy. Starší dvoulitrové diesely (vyrobené před rokem 2012) docela řvou a také nejsou tak hospodárné, nicméně od roku 2012 se jejich hlučnost i vibrace podstatně snížily. Dvoulitrové TDI se 100 kW a šestistupňovou manuální převodovkou produkuje působivých 112 g emisí CO2 na kilometr, je to však 125 kW verze, která nabízí nejlepší poměr rychlosti, hospodárnosti a kvality zpracování. Z nuly na 1 00 km/h se dostane za 8,1 sekundy a je dostupná s šestistupňovým automatem S Tronic. Motory V6 TDI s objemem 2.7 litru a později se třemi litry jsou velmi působivé, zejména co se týče jejich zásob točivého momentu, díky nimž jim předjíždění nedělá žádný problém v jakékoli rychlosti - zrychlení 0 - 100 km / h zabere nejvýkonnější, třílitrové jednotce se 180 kW pouze 5,9 sekundy. Oproti čtyřválcovým dieselům také mnohem lépe zní. Nabídka benzínovým motorů TSFI je také široká a i když nejsou tak hospodárné a nemají tak dobrý záběr v nízkých otáčkách, jsou obecně mnohem příjemnější - pracují plynule a melodicky. Dvoulitrová, 155 kW jednotka, které při faceliftu v roce 2012 nahradila verzi V6 s objemem 3.2 litru, sice není tak zábavná ani rychlá, ale zato je z hlediska spotřeby mnohem ekonomičtější, a to skoro o celý litr. Šestistupňovou manuální převodovku dostanete většinou už v základu, k dispozici jsou ale také dvě automatické převodovky, a to mezi volitelnými položkami u středně výkonných modelů a jako součást základní výbavy u verzí s velkým výkonem. Dvouspojková převodovka S tronic je upřímně přímo fenomenální, když dojde na rychlé a plynulé řazení, kterého je schopná bez toho, aby to negativně ovlivnilo spotřebu paliva. Na druhou stranu na převodovku Multitronic CVT si musíte zvyknout - jemné řízení jí nedělá potíže, ale pokud po ní chcete něco víc, tak už to zas tak dobře nezvládá.
80%