Nabídka modelů značky Ford by nebyla kompletní, pokud by mezi nimi nebylo rychlé auto. A teď se mezi ně konečně přidala rychlá verze Fiesty. Disponuje motorem z Fordu Mondeo s rozvodovým řemenem a výkonem 110 kW, sníženým tuhým odpružením, velkými 17-palcovými ALU koly s pneumatikami 205/40 a za příplatek také dvěma dlouhými pruhy, které se táhnou od kapoty přes celou střechu, a tak s nimi vozidlo trochu připomíná policejní auto. Tento model vypadá úžasně v bílém provedení s modrými pruhy - starými sportovními barvami Fordu. Můžete ho ale dostat také v červené, modré či černé s bílými pruhy, ke kterým si navíc můžete dokoupit další pruhy po stranách vozu. Najdete v něm také CD přehrávač, abyste se mohli na silnici pořádně předvést při poslechu hlasité hudby. Jeho výfuk byl navržen tak, aby zněl jako rallye auta z 60. let. Duch originálního závoďáku Fordu Fiesty XR2 se tedy reinkarnoval do těla dnešního Fordu Fiesta. A jak to funguje? Motor nabírá na otáčkách velice jednoduše, odpružení je opravdu tuhé a odezva okamžitá, takže pokud chcete zapracovat na svých řidičských schopnostech, můžete na vašich oblíbených silnicích sebejistě přidat na plynu. Myslím, že to odpružení je opravdu natolik tuhé, že by díky němu mohlo být toto vozidlo vhodné na Trackdays. Také to vypadá, že ta starověká fordovská mezera mezi druhým a třetím převodovým stupněm se opět vrátila na scénu. I když model ST jede dobře a má velmi pohodlná sedala, tak mi prostě nesedí a docela se divím, komu ano. Teoreticky by se mohl líbit mladším řidičům okolo 25 let, kteří mají tendenci si kupovat rychlé Fiesty. Možná ale dojde k nějakým závodům, které mu kupce přinesou. Možná jsou jeho cílovou skupinou lidé mezi 25 a 30 lety. Třeba si ho nějaký třicátník, který dříve jezdil s Fordem XR2 a teď se projíždí v Jaguarovi, koupí jako druhé auto jen tak z nostalgie. Ti opravdoví nadšenci je vezmou na projížďku, když dojde na track day. Nemyslím si však, že pro Ford budou čísla tak příznivá jako v případě XR2. Dokážu si představit, jak po Fiestě ST toužebně pokukují mladší generace a nakonec si ji koupí se 74 kW motorem 1.6S Fiesta Zetec Group 7 (který jsme bohužel neměli příležitost otestovat). Nový, lehce sportovní Fusion Zetec S s 68 kW verzí PSA a Common rail dieselem Ford Duratorq 1.6 dává v tomto případě větší smysl. Řidič v něm sedí o něco výše a má k dispozici obrovský zavazadlový prostor s nízkou nakládací hranou. Zvláštním nedostatkem je to, že na místě spolujezdce chybí úchytka, což nastupování a vystupování z auta starším lidem a nemohoucím zrovna neusnadní. Na malé, vysoké auto si ale verze Zetec S vede dostatečně obstojně. Je o něco lepší než Mitsubishi Colt nebo Honda Jazz, která v této třídě vede, na Mazdu 2 je ale krátký. Dieselový 66 kW motor s označením EU IV vozu poskytuje dobrou kombinaci výkonu a spotřeby paliva při produkci emisí CO2 120 g / km. Ford si to nejlepší naštěstí nechal až na konec - Fiestu Zetec S se stejným 66 kW dieselovým motorem Duratorq. Jeho provozní náklady nejsou zrovna nízké, průměrná spotřeba se pohybuje okolo 4,5 l / 100 km, ale na druhou stranu je zábava jej řídit. Odpružení je poddajnější než u ST, kontakt se silnicí se nezdá být tak gumový, ve voze není žádné ESP tlačítko (ani není potřeba) a navíc se jedná o ten nejplynulejší diesel, který můžete sehnat. To vyvolává otázku, proč výrobce nesáhl po verzi s výkonem 81 kW po vzoru Peugeotu 205 GTI HDI. Odpovědí by mohla být vyšší spotřeba nebo také to, že by odvrátil pozornost od verze ST. Nebo možná také to, že Groupe PSA nenechala společnost Ford jej u Fiesty použít. Pro mě byla dieselová Fiesta Zetec S autem dne navzdory tomu, že má jen 68 kW. Jela dobře, skvěle se ovládala a zdálo se, že by se to nezměnilo ani na mokré silnici. Zkrátka mi vykouzlila úsměv na tváři. A domnívám se, že bych se asi dostal asi 5,1 l / 100 km denně, ve srovnání s 8,1 l / 100 km u verze ST, takže bych se na čerpací stanici nemusel nechat okrádat tak často. Je to tedy rychlá Fiesta, která ode mě dostane palec nahoru, a verzi ST raději přenechám nadšencům, koho tato auta baví. Život s Fiestou ST150 Z důvodů, se kterými vás tu nebudu nudit, jsem vzal celočernou RHD ST150 na prodloužený třítýdenní test. Po zkušenosti s Toyotou Vios, jíž se v Thajsku říká Soluna, a Mitsubishi Lancer ve verzi kombi byla Fiesta prvním autem, jehož řízení bylo hrozně napjaté a ztuhlé, a tak jsem si myslel, že budu mít co dělat, abych ho nenaboural. Jelikož mám rád poddajné pérování, tak to pro mě byl skutečný kulturní šok. Když navíc jede rychlostí 30 km / h na 1 000 otáček za minutu, nemůžeme ho nazvat ani vhodným pro poklidnou jízdu na dálnici. O tohle tu ale nejde. Jde o to, aby byla Fiesta co nejvhodnější na trackday a pokud se na to díváte z tohoto úhlu, tak si vede opravdu dobře. Přiměje vás se naplno soustředit na řízení a pokud to opravdu uděláte, užijete si bezvadnou jízdu Výrobce musel změnit nastavení třetího rychlostního stupně, protože teď zabírá opravdu silně, což se skvěle hodí, když se zařazujete do provozu na dálnici. Vozidlo je vlastně velice přizpůsobivé a má dost dobrý záběr. Na rovných silnicích by vás ale hluk motoru mohl odrazovat od toho, abyste zvýšili rychlost. Jakmile však vjedete do zatáčky, tak se Mercedes, který se vám celou cestu lepil na zadek, promění v drobný puntík ve vašem zpětném zrcátku. S ST150 si tedy můžete užít spoustu zábavy.
60%