Jsou vozy, které ihned při své premiéře vzbudí bouřlivé nadšení a netušený zájem široké veřejnosti. Anebo naopak: jsou ty, které se setkají s rozpaky, odmítnutím či dokonce s nečekaným odporem. A pak existují auta, která příliš emocí, natož kontroverzí nevyvolávají a která se časem stanou nedílnou součástí automobilového „mainstreamu“. Nijak nevyčnívají, ale přesto od některých automobilových „odborníků“ zcela nezištně obdrží zjednodušující nálepku, o kterou příslušný výrobce přirozeně nestojí a jíž se – často marně – snaží zbavit.
Podobný je osud japonského vozu Toyota Yaris. Jeho první oficiální studie vznikla na rýsovacím prkně mladého řeckého designére Sotirise Kovose. Pod jménem Funtime byla představena v rámci frankfurtského autosalonu v roce 1997. To byl patrně moment, kdy budoucí sériově vyráběný model sklidil nejvíce ovací. Premiéra určená všem zvědavým automobilovým nedočkavcům se uskutečnila na podzim 1998 v Paříži a první zájemci o koupi se novinky dočkali na začátku roku 1999.
Jenže od té doby si jeho majitelé o mohli vyslechnout pár peprných poznámek. Například že: „je to nákupní taška na kolečkách“, „hodí se jen pro ženské“ a „za město bych s tím rozhodně nejel.“ Ostatně dnes je takovéto nálepkovaní běžné nejen u aut, ale především u ideových oponentů tam, kde chybějí argumenty.
Odpověď na otázku, zda je tato vizitka japonského modelu oprávněná nebo ne, by nám měly poskytnout následující řádky. Budou věnované modelu Toyota Yaris 2. generace s kódovým označením XP90.
Vozy druhé generace Toyoty Yaris ve tří- a pětidveřové verzi hatchback nahradily své předchůdce v roce 2005. Na domácí japonské půdě se Toyota Yaris prodávala jako Toyota Vitz.
Design tentokrát dostal na starost mistr Takashi Hagino a pěkně si se svěřeným úkolem vyhrál. Nejde o žádnou revoluci, spíše o evoluci – vůz si stále drží své typické kulaté tvary. A tím, že je o něco kratší, ale vyšší a širší než zástupce generace první, je dokonce ještě o něco víc zvýrazňuje.
Nicméně přední světlomety, které ubíhají dozadu a současně jsou protažené k přídi vozu s mohutnou maskou chladiče, naznačují, že Yaris dospěl. Potvrzují to i další prvky, například ostřejší hrany, výrazný sklon předního skla, příkře se zvedající spodní hrana bočních oken a také robustní kapota. Také záď Yarisu doznala určitých změn: není tolik zkosená, ale klesá v ladných křivkách dolů, zadní světla už nemají lichoběžníkový, nýbrž trojúhelníkový tvar, a dynamicky dozadu vysunutý nárazník Toyotě vyloženě sekne.
Prostě Toyota Yaris druhé generace se se svým nadčasovým designem může bez obav prohánět po evropských silnicích, aniž by měla schytat nějaké uštěpačné poznámky.
Také uvnitř auta se odehrály významné změny. Opět je v něm místa na rozdávání, i díky posunutí čelního skla trpět klaustrofobií nemusí ani řidič, ani zbytek posádky.
Snad jen jedna drobná výtka, která se týká sedadel řidiče: mohla by být malinko tužší a určitě by si zasloužila lepší tvarování.
Cestující na zadních sedadlech nemusí mít strach, že by si otloukli skrčená kolena, v tomto směru Yaris ve své třídě kraluje. U zadních sedadel lze navíc využít funkce, která umožňuje posunout širší a užší díl v podélném směru až o 150 mm. K pohodlí přispívá i to, že opěradla jsou polohovatelná a opěrky lze vysunout dostatečně vysoko. Pokud v dnešní době hledáte ojetou Toyotu Yaris určitě ji najdete v nabídce autobazaru Autonoto.cz, ale i další vozy.
Zvětšení zavazadlového prostoru, jehož základní objem činí 272 litrů, lze dosáhnout posunutím menšího děleného sedadla v prostoru za spolujezdcem. Kouzlení se zadními sedadly je patrně ta největší zábava, která se dá uvnitř Yarisu provádět. S posunutými a sklopenými sedadly se v zadní části vozu vytvoří prostor s celkovým objemem 737 litrů a s rovnou podlahou, na níž už se dá leccos zajímavého provádět.
Jsou ale věci, které vás uvnitř Yarisu příliš nepotěší. Japonsky strohé, byť poctivé, zpracování a použití šedých, laciných a fádních plastů. Ty nijak neožijí ani v kombinaci se zde přítomnou imitací hliníku na středové konzole. Kdyby se odstěhoval do Pelhřimova, udělal by rozhodně líp.
Podivností, na kterou se jen velmi těžko zvyká, je centrálně umístěný displej, který neleží přímo v zorném poli řidiče a neumožňuje tak periferní sledování. Odkládací schránka, která jej v jeho tradiční poloze vystřídala, je z řidičovy pozice za volantem nepříliš prakticky umístěná a dosažitelná. Na druhé straně: dostatečný počet odkládacích prostor, širokých držáků kelímků a lahví a kapes opravdu není na škodu.
Ukazatele umístěné na přístrojové kapličce jsou ve 3D digitální, číslicové podobě a někdo může mít se sledováním tradičních údajů (rychlost, palivo, otáčky, počet ujetých km) trochu problém. Na protaženém zmenšeném středovém panelu se nacházejí ovladače ventilační soustavy a audiosoustavy.
Toyota Yaris druhé řady se vyráběl ve čtyřech stupních výbavy: Base, Terra, Sol a Lux.
Už v té základní bude mít majitel k dispozici posilovač řízení, čelní airbagy, CD přehrávač, ABS, elektrický ovládaná zrcátka, centrální zamykání či palubní počítač. Ve vyšších výbavách už byla nabídka samozřejmě bohatší: klimatizace, 15“ kola z lehkých slitin, výškově nastavitelný sloupek řízení, imobilizér, systém Easy Flat, čidla v zadním nárazníku pro snadné parkování aj.
Toyota je proslavená svými precizními motory, které jsou vybaveny technologií VVT, neboli proměnným časováním sacích a výfukových ventilů. Tato pohonná jednotka nechybí ani u Yarisu. Konkrétně jsou to zážehové motory – tříválec 1.0 VVT-i a čtyřválec 1.33 Dual VVT-i.
Litrový benzínový agregát uložený vpředu napříč, který dosahuje maximálního výkonu 51 kW v 6 000 otáčkách, byl původně montován do menšího Ayga. Má velmi nízkou hmotnost a je dostatečně živý a výkonný již od 4 000 otáček. Také samotný běh motoru je kultivovaný a hladký. Může se pochlubit velmi slušnou spotřebou 5,4 l/100 km. Jeho výkonnější kolega – silnější čtyřválec 1.3 l s výkonem 64 kW – je na tom o poznání hůř, na 100 km zhltne 6 l.
Nejsilnější diesel 1.4 l o výkonu 66 kW nabízí slušnou dynamiku, velmi nízkou spotřebu (4,5 l/100 km) a zrychlení z 0 na 100 km/h za 10,7 s.
Později se celá paleta motorů rozšířila, v nabídce tak figuroval i sportovně naladěný 1.8 TS nebo turbodiesel 1.4 D-4D.
Přesná pětistupňové manuální převodovka se konstruktérům povedla rozhodně víc než necitlivá robotizovaná převodovka MMT. Naopak hrdí mohou být na vydařený, jistý a tuhý podvozek, dosahující mimořádné příčné stability i ve vysokých rychlostech. Přední náprava se zavěšením McPherson se dobře vyrovná i českými výmoly, vzniklými po zimě. Ve spojení s kotoučovými brzdami vepředu a s bubnovými vzadu (u nejvyšší výbavy Lux jsou kotoučové brzdy také vzadu) se majitelům Yarisu dostává do rukou dopravní prostředek, se kterým si nejen užijí spoustu zábavy, ale také spolehlivý a univerzální nástroj s velkým kufrem, díky němuž můžete přepravovat i objemné předměty.
Pravdou je, že městský provoz je pro něj jako stvořený.
O tom, že jde o vůz veskrze spolehlivý a bezpečný, svědčí německý TÜV Report z roku 2013. Podle něj je Toyota Yaris II třetí nejspolehlivější vůz ve své třídě a sedmý celkově. A co se bezpečí týče, tak v roce 2005 auto získalo v testech Euro NCAP pět hvězd, což byl nejlepší výsledek ze všech do té doby testovaných vozů značky Toyota.
16.2.2017 13:34:44