Ojetý Fiat 500 – hvězda (nejen) stříbrného plátna

Magazín Ojetý Fiat 500 – hvězda (nejen) stříbrného plátna

Jestli Italové někdy něco uměli, tak péct výbornou pizzu a vařit těstoviny. Například špagety. Když je namixujete dohromady s originální hudbou Ennia Morriconeho, přidáte notnou porci talentu Sergia Leoneho a okořeníte špetkou hereckého umění Clinta Eastwooda, tak dostanete chutný a pověstný spaghetti western. Prostřílená těla připomínají pravé carpaccio, kečup stříká všude kolem, makaróny visí z prostřeleného břicha… Ale dost už bylo těch nejapných vtipů!

Náš článek se bude samozřejmě točit kolem italských aut, neboť to je další věc, na kterou jsou Italové pyšní. Zda právem, to ať už si rozhodnou laskaví čtenáři sami.

Další řádky jsou věnovány italskému vozu, který po dlouhých padesáti letech navázal na svého slavného předchůdce. Ano, řeč bude o modelu Fiat 500, který vzdává hold opravdové povalečné legendě – dvoudveřovému čtyřmístnému městskému modelu, který firma Fiat vyráběla od roku 1957 do roku 1975.

A tak jako v poválečné éře excelovali tvůrci legendárních italských filmů – Luchino Visconti, Roberto Rossellini, Vittorio De Sica a později třeba výše zmíněný Sergio Leone, tak se miláčkem davů stal původní vůz Fiat 500. Tenkrát na Západě vznikl originální malý vůz, který poháněl vzduchem chlazený dvouválcový motor. Rázem se stal miláčkem davů. Není proto žádný div, že nový Fiat 500, vyráběný v letech 2007 až 2015, měl laťku nastavenou opravdu hodně vysoko.

Narozen 4. července

Vážně už nemluvíme o filmech, natož amerických, věřte nám. Totiž 4.7. 2007, po padesáti letech na den přesně od zahájení výroby původní pětistovky (čili jak by znalci uvedli Cinquecenta), byla představena jeho inovovaná verze. I proto – aby nedošlo k záměně – bývá nový model uváděn pod jménem Nuova 500. Jeho výroba probíhá v polském závodě Fiatu v Tychách, kde rovněž vznikají modely Fiat Panda a Ford Ka, o nichž dnes ještě uslyšíme.

Designérem původního modelu byl Dante Giacosa, tvůrcem podoby nové pětistovky, která vychází ze studie Trepiuno, se stal Roberto Giolito. I když zdaleka na to nebyl sám. Fiat totiž rok před premiérou nového vozu spustil obří reklamní kampaň a komunikační projekt s názvem „500 wants you“, díky němuž budoucí vzhled chystaného automobilu mohli prostřednictvím nejrůznějších nápadů, tvůrčích návrhů, připomínek a komentářů ovlivnit samotní fanoušci. Účinnost celé reklamní kampaně dokumentuje například nápaditý videoklip, který vytvořil britský umělec Cyriak Harris a který je takovou malou oslavou historie tohoto sympatického dopravního prostředku.

V každém případě nový model se svezl na vlně retro stylu a stejně jako Volkswagen New Beetle nebo BMW Mini Cooper sklidila jeho konečná podoba zasloužené vavříny. Například v rámci mezinárodního autosalonu v New Yorku vůz obdržel titul World Car Design of the Year 2009, v červenci 2011 Fiat 500 zase vyhrál 12. ročník prestižní ceny za design Zlatý kompas (Compasso d’Oro ADI) atd.

Jeho kulatá, třídveřová karoserie, která téměř kopíruje tvary svého předchůdce, měla za cíl nabídnout dostatek prostoru čtyřem cestujícím. Je natolik notoricky známá, že popisovat ji nemá cenu. A nemá to cenu ani z toho důvodu, že nalézt slova, která by byla schopna adekvátně popsat vnější podobu tohoto designérského klenotu, by dalo neskutečnou fušku. Raději se podívejme, jaká lákadla pro nás připravili italští mistři uvnitř.

Pastva pro kameru

Žádné překvapení se nekoná – také v interiéru se přesvědčíme o tom, jak vypadají výsledky pravé italské designérské školy. Inspiraci můžeme najít v dalším vozidle kmenové stáje – ve Fiatu Panda. Použité plasty, pravda, nejsou z těch nejměkčích, zato jsou slícovány poctivě, nikde nic nepřekáží, nevrže, neskřípe. I čalouněný, výškově nastavitelný volant padne do rukou jako ulitý. Retro styl 50. let minulého století prostupuje celým vnitřním prostorem Fiatu 500. Lakovaný plast přístrojové desky má tutéž barvu jako karoserie, výplně dveří, tvar sedadel, kulaté prvky ovládání, velký kulatý ciferník s tachometrem a otáčkoměrem, oranžové podsvícení přístrojů, audiosoustava – to vše vás najednou vrátí do doby, kdy se Evropa pomalu začala probouzet z dob válečné hrůzy a kdy se už konečně chtěla začít bavit.

Fiat 500 je malé auto, s tím je nutné počítat. Vpředu to ještě docela ujde, řidič sice sedí trochu nepohodlně na vyšším sedadle, což je ale zase dostatečně vyvažováno bezpečným výhledem do stran i dozadu.

Že Fiat 500 neznamená komfortní cestování pro čtveřici dospělých, to vás napadne už při pouhém pohledu zvnějšku na úzké zadní dveře, které značně znesnadňují nástup pasažérů na zadní sedadla. A když už se dovnitř úspěšně nacpou, nemohou počítat s tím, že by si mohli příliš vyskakovat: prostoru na jejich hlavami je opravdu pomálu. A ještě menší prostor poskytuje verze s prosklenou střechou. Totéž platí o kufru se základním objemem 185 litrů, což je jen taková trochu prostornější kabelka od Gucciho.

Nedostatek prostoru je plně vyvážen bohatstvím nabízené výbavy. Už v té základní se můžete těšit na rádio s přehrávačem na CD s podporou formátu MP3, na zařízení Blue&Me™ určené pro jednoduchý způsob komunikace, na mlhová světla i klimatizaci, na elektricky ovládaná zpětná zrcátka, výškově nastavitelné sedadlo řidiče i volant se stejnou vlastností. Fiat prostě na moderním vybavení a použití nových technologií rozhodně nešetřil.

Bezpečný přístav

Totéž platí o prvcích aktivní i pasivní bezpečnosti. Z nárazových testů Euro NCAP, které podstoupila již v roce 2007, si Pětistovka odvezla plné hodnocení v podobě pěti hvězdiček, což je v kategorii malých vozů úctyhodný výkon.

K tomu dozajista přispěla tuhá karoserie, čelní, boční a hlavové airbagy a kolenní airbag už v základní výbavě (celkem 7). Výbornou práci rovněž odvádějí standardně dodávaný známý ABS a EBD, což je systém omezující zahřívání brzdových kotoučů. U některých verzí také můžete narazit na stabilizační systém ESP nebo funkci ASR, která zabraňuje prokluzu hnacích kol v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Rocky Balboa aneb italský hřebec pod kapotou

Modely se v roce 2007 začaly prodávat se dvěma benzínovými motory a s jedním naftovým. A zrovna ten nejslabší, léty prověřený zážehový čtyřválec 1.2 8v Fire o výkonu 51 kW je tou nejlepší volbou. S vozem těžkým 865 kg si snadno poradí, je spolehlivý a vykazuje kombinovanou spotřebu paliva 5,1 l / 100 km.

Špatný není ani benzínový 1.4 16v Fire s výkonem 74 kW; dosahuje maximální rychlosti až 182 km/h, ovšem při tankování budete muset sáhnout trochu hlouběji do kapsy – v průměru si řekne o 6,3 l paliva na 100 km. Dodáván byl společně se šestistupňovou manuální převodovkou.

Na turbodiesel 1.3 16v Multijet o výkonu 55 kW narazíte jen zřídka. Velkou oblibu vozům s touto pohonnou jednotkou kupodivu nepřinesla jejich nízká spotřeba (4,2 litru na 100 km) a už vůbec ne jejich vysoká cena. Modernizací, kterou model prošel v roce 2010, tento motor získal dalších 15 kW navíc.

Pětistupňová manuální převodovka odvádí dobrou práci u nejslabšího benzinového motoru 1.2 l i u vozů s dieselovými agregáty.

Nejvyšším výkonem disponují dvě sportovní verze vozu. Slabší Abarth 500 pohání motor 1.4 Turbo o výkonu 100 kW. Silnější bodykit Abarth 500 SS (Super Sport) neboli jak Italové říkají „esseesse“. Má pod kapotou tentýž přeplňovaný čtyřválcový agregát, tentokrát vyladěný na 118 kW.

Od roku 2010 je Fiat 500 k mání i s přeplňovaným dvouválcem 0.9 TwinAir o výkonu 63 kW (85 k) při 5 500 ot./min.

Rychle a zběsile? Děkuji, raději ne

Co vás naopak může zklamat, jsou jízdní vlastnosti malého Fiatu. Řízení je buď poměrně odtažité a tuhé (zejména u kousků s 1.4 benzínovým motorem), anebo příliš vláčné (u dvanáctistovky). Ještě horší jsou ovšem vlastnosti podvozku. Nejhorší a na silnici velmi nejistá byla platforma vycházející z mírně upraveného podvozku Fiatu Panda. Přehnaně měkké tlumiče navozují atmosféru potápějícího se Titanicu a auto v zatáčkách plave stejně dobře jako Carlo Pedersoli, bývalý mistr Itálie ve stylu prsa. Určitě jej dobře znáte pod jeho uměleckým jménem – je to italský herec Bud Spencer. Pokud máte možnost výběru, zvolte model s mírně upraveným podvozkem, který Fiat 500 od roku 2010 převzal od svého továrního bratříčka jménem Ford Ka.