Mýt či nemít čisté auto. Toť otázka! – 2. část

Posledně jsme skončili výčtem druhů materiálů, z nichž jsou zhotoveny kartáče používané v Česku hojně rozšířených kartáčových myčkách. Nyní svou pozornost zaměříme na konstrukci těchto myček.

Z tohoto hlediska můžeme kartáčové myčky rozlišit na portálové a tunelové.

Portálová myčka slouží k účinnému odstranění nejhorších nečistot a zažrané špíny. Mytí probíhá automaticky bez aktivního zapojení zákazníka. Ještě před samotným procesem nezapomeňte sklopit boční zrcátka, odmontovat anténu a auto zajistit ruční brzdou. Potom stačí najet s vozem na určené místo a zadat příslušný program. Většina těchto myček disponuje vysokotlakým předmytím, aktivní pěnou, spodním mytím, leštěním tvrdým voskem a také sušením. Samotné mytí nastává pohybem rámu vybaveného rotačními kartáči. Během celé doby mytí se auta nehýbou. Nezbývá nic jiného než jen čekat, až bude váš miláček opět k světu.

Oproti bezkontaktním myčkám (k těm se ještě dostaneme) mají některé portálové myčky jednu nevýhodu: při mytí nepoužívají osmotickou (měkkou) vodu zcela zbavenou minerálů, která nezanechává na vozidle žádné stopy. V českém prostředí pravděpodobně narazíte na kartáčové myčky jednoportálové nebo dvouportálové se dvěma boxy.

Dalším typem kartáčové myčky je myčka tunelová neboli průtahová. Mycí technologie je instalována pevně v kryté hale, kartáče rotující kolem své osy a ostatní prvky celé soustavy se nacházejí na stále stejném místě. Vozidlo se zařazeným neutrálem je postupně pomocí dopravníkového pásu a tlakových lišt na podlaze protaženo jednotlivými sekcemi od kartáčů až k závěrečnému sušení. Tento plně automatizovaný proces je s pomocí fotobuněk řízen počítačem a celý se odehrává pod dozorem obsluhy. Vše je řízeno vyspělou elektronikou, s níž pracují svislé i vodorovné kartáče, čímž dochází k podstatně účinnějšímu a trvalejší výsledku mytí ve srovnání s tradičními portálovými jednotkami.

Výhodou této myčky – z pohledu zákazníka – je intenzivnější předmytí a časová nenáročnost celé mycí procedury. Z pohledu provozovatele je pak důležitá vysoká rychlost pojezdu, a tím i celková kapacita; často jde o 30 až 50 vozidel za hodinu. Nezanedbatelným faktorem je rovněž šetrnost k životnímu prostředí. Více než 80% použité vody se recykluje a je znovu použito k mytí.

3) Pro pány a paní bezkontaktní umývaní

Stále častěji můžeme v našich krajích narazit na moderní automyčky, které jsou vybaveny rotujícími a pulzujícími vysokotlakými tryskami. Říká se jim bezkontaktní nebo také laserové. Jejich největší výhodou je to, že vůbec nepoužívají kartáče, pouze vodu a velmi kvalitní mycí chemií. Mytí se tedy obejde bez mechanické činnosti, a proto nedochází tedy k žádnému kontaktu kartáčů s lakem. Což ve výsledku znamená, že jsou velmi šetrné a hlavně účinně odstraní běžnou špínu. V bezkontaktních automyčkách je možné takto mýt i např. off-roady či jiná vozidla, která do konvenční myčky nesmějí. Další plus, které si bezkontaktní myčky připsaly k dobru, je rychlost: ve velmi krátkém čase dokážou obsloužit dlouhou řadu zákazníků. Spěcháte-li a váš čas je drahý, zvolte bezkontaktní umývaní. Ještě dodejme., že v bezkontaktních myčkách se k mytí používá osmotická voda.

Jedinou nevýhodou tohoto typu automyčky oproti klasickým kartáčovým myčkám je o něco menší účinnost – se starou a hluboko usazenou špínou si ani vysokotlaké trysky neporadí. Z toho vyplývá nutnost častějších návštěv takového zařízení, tím pádem i vyšší náklady pro majitele vozů, přičemž ceny jsou srovnatelné nebo i nižší jako při použití běžných kartáčových myček.

Bezkontaktní mytí nabízí velmi šetrný způsob pro perfektní vyčistění a dokonalé naleštění vozu. V kombinaci s ruční mytím pak přináší to nejlepší, co pro své auto může každý starostlivý majitel, který dbá o jeho zevnějšek, udělat.

Kam nechodí voda a kartáče, tam chodí autoklempíř a autolakýrník

Služby automyčky by měl minimálně jednou ročně využít každý majitel vozu. Pro kvalitní a pečlivé mytí je ideální zvolit některý z dražších programů, který zahrnuje umytí podvozku, navoskování karoserie a konzervaci nejohroženějších dílů. V nejlepším případě byste měli myčku navštívit tak třikrát nebo čtyřikrát do roka a pro jistotu ještě navíc aplikovat rovněž ruční mytí.

Před samotným začátkem mytí svého miláčka důkladně ostříkejte a omyjte i jeho spodní stranu, nezapomeňte ani na podběhy a dveře. Pozornost věnujte zárubním a vynechat byste neměli ani na gumová těsnění kolem dveří, oken a v kufru. Na jejich ošetření existuje na trhu dlouhá řada účinných chemických přípravků. Použít můžete např. silikonový olej, po jehož aplikaci zůstává těsnění dlouhodobě pružné a lépe odolné vůči přimrznutí. Jiné prostředky si většinou poradí i se zaschlými zbytky hmyzu na sklech nebo masce, s pryskyřicí a pylem.

To, jak vaše kára vypadá na silnici a zda s její zářivou siluetou oslňujete řady zvědavců, je jen jeden z důvodů, proč byste měli svému věrnému partnerovi (čili vozu) dopřát tyto lázeňské procedúry.

Neméně důležitým faktorem zůstává skutečnost, že zažraná mastná špína je jednou z hlavních příčin koroze, opotřebení a definitivní ztráty lesku. Usazené nečistoty (pokud jich je opravdu hodně) totiž působí jako houba, která do sebe nasává vodu. V zimě anebo spíše na jaře, kdy sníh taje a je z něj hnusná břečka, tyto usazeniny ještě navíc na sebe vážou i nesmírně agresivní posypovou sůl, která může vážně poškodit lak karosérie. A pak přesně podle Murphyho zákonů se tyto mršky nečistoty dostanou do těch nejhůře přístupných a kritických míst, kde se stanou základem pro budoucí korozi. Těmi nejvíce ohroženými místy jsou spoje karosářských dílů, hrany karoserie, blatníky, podběhy kol, podvozek, prahy a panty dveří.

S problémem koroze se potýká zvláště většina dříve vyrobených vozů, jejichž jednotlivé díly nejsou dostatečně chráněny technologií oboustranného pozinkování. Ale špína může potrápit i majitele nejnovějších modelů, protože se umí uchytit i na ploše pod plastovými lemy, která hůř osychá. Na usazování špíny nejvíce trpí automobily z větších měst a míst s intenzivní hutní a průmyslovou výrobou, z lokalit, jimiž vede železnice a tramvajové tratě, kde je hustý provoz a kde tak není o emise, saze a popílek nouze.

Patřičně ošetřený vůz vždy lépe odolává i takzvané vzdušné (neboli polétavé) korozi, tj. účinku mikroskopických částic kovu, které jsou přítomny v rozvířeném vzduchu.

Až se vás zima zeptá…,

jestli jste na ni dobře připravili i svého čtyřkolového partnera, odpověď by měla znít „Ano“. Můžete sice uvěřit tomu, že někdy jindy (na Sv. Dyndy) a někomu jinému bude líp, ale raději zimní přípravu z preventivních důvodů nepodceňujte.

Ještě před samotným začátkem zimy zvolte při návštěvě myčky ten nejdražší a nejúčinnější program, který je zárukou pečlivého umytí podvozku a který karosérii navoskuje tvrdým voskem. Navoskovaný povrch karosérie se udrží čistý až několik týdnů, a to i během jízd v náročných zimních měsících a při častých změnách počasí. V zimě můžete vozidlo mýt, pokud teploty nespadnou pod -5 °C. Jak již jsme výše uvedli, (jestliže to tedy teplotní podmínky dovolují), i přes zimu je vhodné auto pravidelně zbavovat nečistoty, usazenin, bláta a posypové soli, aby vám na jaře nezačalo „kvést“.

Rovněž na jaře, až bude počasí trochu stálejší, je dobré ošetřit vůz komplexním mycím programem nebo jej přinejmenším pečlivě umýt zvenčí.

Důvěřuj, ale prověřuj

Aby se vám návštěva myčky neprodražila, je dobré přečíst si smluvní podmínky provozovatele. Předpokládáme, že vaše pojistka asi nebude krýt škody jako je ulomené zrcátko nebo poškrábaný lak. Nespoléhejte se pouze na obsluhu; o tom, že je anténa odmontovaná nebo sklopená a že je spolu se stěrači správně připevněná přísavkou, se přesvědčte raději sami. A zeptejte se, zda není nutné sklopit zpětná zrcátka. Bylo by škoda o ně přijít.

A na závěr tady máme pro trpělivé čtenáře, kteří se dostali až sem, odměnu v podobě jednoho z nesmrtelných Murphyho zákonů:

„Vždycky, když dokončíš mytí auta, začne pršet.“

Tak na to myslete, až budete chtít přivolat déšť.

 

Nasdílejte tento článek přátelům a pomozte jim udržet jejich auto v perfektním stavu!