Mýt či nemít čisté auto. Toť otázka! – 1. část

Dámy a pánové (omlouváme se za oslovení, které už v londýnském – genderově korektním – metru neprojde), držte si klobouky. Uvolněte se, již za chvíli budete v ráji. Zveme vás na úchvatný výlet. Vjíždíte do světa příjemných masáží, tryskající vody, pěny, omamných vůní, pestrých barev, horkého vzduchu a voskového balzámu.

Vítejte v … automyčce!

Takže ti, kteří se předtím bláhově domnívali, že je zveme na cestu Thajskem, Venezuelou, Malajsií či Karibikem, by se měli co nejrychleji vzpamatovat. Zavřete okamžitě všechna okna, sklopte zpětná zrcátka a odmontujte anténu. A konečně se nechte unášet pocitem čistoty a svěžesti.

I auto si zaslouží wellness

Máte taky to „štěstí“ a musíte parkovat pod stromem? To si pak opravdu říkáte, že je lepší vrabec v hrsti nežli holub na … stromě. Pryskyřice, pyl, jehličí, hmyz a ptačí trus – to jsou takové ty denní dárečky, které pro váš vůz nachystala matka příroda.

Nebo snad bydlíte v rušné ulici, ideálně se dvěma semafory po dvaceti metrech, kde netrpěliví šoféři túrují motory svých silných strojů? Nebo se váš čtyřkolový miláček dnes a denně musí prodírat v dopravních zácpách? Pak to asi máte zase trochu jiné radosti – špína, prach, saze.

Vyhráno nemají ani ti, kteří co chvílí odjíždějí na chatu. Rozblácená cesta nebo prašná polňačka udělá vašemu vozu skvělou kamufláž, že i specializované průzkumné jednotky v Afghánistánu puknou závistí.

Naštěstí člověk je tvor zvídavý a na světlo světa přivedl již řadu vynálezů a vychytávek. Jedním z těchto užitečných pomocníků a zázraků moderní techniky je automyčka. Spolehlivě vám umožní udržovat vaše mazlíčky čisté, voňavé a třpytivě elegantní tak, že se budou lesknout jako psí kul…(však víte co).

1) Puntičkáře chytí ruční mytí

Hned na úvod vám prozradíme jedno sladké tajemství. Málokdo totiž tuší, že na ulici ani na svém pozemku prostě auto umývat nesmíte. Takto striktně to vymezuje Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), konkrétně ustanovení § 39. Pokud to přesto pravidelně děláte a doposud vás ještě nikdo nepokutoval, tak si rozhodně můžete gratulovat. Rozhodně si zasloužíte titul „Klikař roku.“

Ale až vás jednou chytí, zoufat nemusíte. Pro svou oblíbenou kratochvíli můžete využít například samoobslužný mycí box. Většinou jej najdete v blízkosti čerpacích stanicí nebo u obchodních domů. Technologie pro ruční mytí vozidel se také často instalují jakožto doplněk mycích linek pro ty, kteří – jak se v reklamě říká – chtějí víc!

Obsluhovat mycí přístroj lze jednoduše pomocí automatu, do něhož házíte mince („Máňo, pojď rychle sem, dneska mi to padá. Vidíš? Tři jabka v řadě!!“) nebo žetony, které vám obsluha vymění rovněž za peníze. Existují již typy, které jsou vybaveny čtečkou pro elektronické peněženky, kreditní karty nebo přednabité čipové klíče.

Řada mycích boxů umožňuje volbu různých předdefinovaných programů pro precizní ruční mytí aut. Nejčastěji jde o studené či teplé předmytí, šamponování, studené nebo teplé opláchnutí a voskování. Jakmile automat sepne, můžete během určitého časového intervalu pečlivě zbavit svého miláčka nahromaděné špíny pomocí vysokotlakého agregátu (wapky). Těch intervalů budete patrně potřebovat víc. Pro větší komfort bývá prostor pro ruční mytí aut vybaven pojezdovými drahami a otočnými rameny. Jistě oceníte i bohaté příslušenství jako jsou chemické mycí prostředky (šampony, aktivní pěny, vosky). Počítat můžete i s tím, že pravděpodobně od někoho dostanete kartáč;)

Co s ručním mytím nejde dělat pořádně? Bude vám bezesporu chybět možnost účinného spodního mytí. K těžko přístupným místům podvozku se zkrátka nedostanete. Na druhé straně můžete o to déle věnovat pozornost místům, která vám připadají problematická, na nichž se špína nepříjemně často usazuje, zažírá se hluboko do laku a způsobuje korozi. Další velkou výhodu samoobslužného ručního mytí představuje jeho vysoká variabilita: v mycím boxu lze spolehlivě umýt i netradiční dopravní prostředky: čtyřkolky, dodávky, traktůrky, off- roady, pick-upy a podivnosti jako Fiat Multipla. Ruční mytí si hravě poradí se všemi labyrinty a zákoutími karosérie od prahů až po vnitřní těsnění dveří, s nimiž mají kartáče v běžné myčce co dělat. A konečně: ruční mytí je jednoznačně nejšetrnější způsob čištění zevnějšku každého plechového fešáka přesně podle nezkrotných fantazií jeho majitele.

Abyste na ručním mytí neprodělali majlant, musíte disponovat určitou zručností. Uvědomte si, že nejlevnější programy v běžných kartáčových myčkách začínají na 80 Kč), takže pokud nejste zkušený gambler, můžete do automatu naházet dlouhou řadu mincí.

Největším nešvarem při ručním mytí nakonec zůstává používání špinavých smetáků či vlastní nekvalitní houby, která může nasát z kbelíku například miniaturní kamínek. Ten pak v laku zanechá nesmazatelný umělecký podpis, z nějž opravdu nebude mít radost ani zapálený sběratel autogramů.

Základem správného ručního mytí je pečlivý oplach a otryskování povrchu pomocí horké vody. Neboť – jak tvrdí 10 z 9 hospodyněk – studená voda na odmočení prostě nestačí. Důležitý je také směr proudu dopadající vody. Při dopadu zešikma má proud vyšší schopnost nečistoty odstraňovat. Po této první fázi následuje nanesení pěny kartáčem, omytí a oplach studenou vodou. Po umytí a usušení auta pravděpodobně najdete na karosérii vozu drobné vady na kráse, kterých se pouhým mytím nelze zbavit. Škrábance, asfalt, pryskyřice, zaschlé mušky aj. Odstraníte je s pomocí speciálních chemických čisticích přípravků. Zbývá jen nechat uschnout, nanést utěrkou z mikrovlákna nebo jemnou houbičkou leštěnku a leštit. A po leštěnce přijde na řadu vosk. Pro jeho účinnou aplikaci doporučujeme mikrovláknovou utěrku nebo jelenici.

Co se variant samoobslužných mycích boxů týče, tak se u nás můžete nejčastěji setkat s kontejnerovým řešením se sendvičovou konstrukcí nebo se skříňovými modulárními systémy.

 

Pokud ještě z tohoto sáhodlouhého povídání nejste na ručník, tak rychle pofrčíme k nějakému méně namáhavému řešení. U něj vás ruce rozhodně bolet nebudou.

2) Nástrahy a kličky kartáčové automyčky

Kartáčové automyčky najdete u většiny čerpacích stanic. Jde patrně o nejrozšířenější typ automatických zařízení, které nabízejí dlouhou řadu různých mycích programů, od běžných až po ty luxusní. Kartáče lze dále rozdělit podle materiálu, který se při jejich výrobě používá.

Žíňové kartáče jsou zhotoveny z polyetylenových (Pe) vláken, většinou o průměru 0,8 mm až 1 mm. Jde o tradiční, často používaný a prověřený kartáčový materiál se stabilním mycím výkonem. Pro majitele automyček je přitažlivý zejména kvůli své dlouhé životnosti (až 20 000 mycích cyklů) a nízké ceně. K dostání je v mnoha barevných provedeních. Žíňové kartáče se vyznačují tím, že z vozidel odstraní i velmi odolné a pevně usazené nečistoty.

Pokud se vám při vjezdu do automyčky budou zdát zde používané kartáče již opotřebované a máte strach z poškození laku, vyberte si příště dražší program s kvalitním přemytím a s lepšími čisticími prostředky, které pomohou rozleštit i mikroskopické trhlinky v laku. Ani ten nejtvrdší lak ale kartáčům neodolá a žíňové kartáče k těm šetrnějším mycím prostředkům zkrátka nepatří. To je patrně důvodem toho, že obliba žíňových kartáčů poslední dobou výrazně klesá a koncoví zákazníci se začínají poohlížet po tzv. alternativních materiálech.

K nim patří zejména moderní pěnové a textilní kartáče, které jsou na tom s ohleduplností k laku vašeho vozu daleko lépe. Měkká, a přitom velmi pevná a odolná pěnová polyetylenová vlákna se vyrábějí v různých profilech – 3×9 mm, 4×4 mm atd. Některé z těchto inovativních tvarů si dokonce světoví výrobci nechávají patentovat (př. Lamela©). Životnost kartáčů zhotovených z těchto vláken se v průměru pohybuje mezi 40 000 až 50 000 mycími cykly. Textilní a pěnový materiál jsou zárukou prvotřídního mytí a vysokého lesku povrchu vozidla, nicméně dosažení dokonalého výsledku není možné bez pečlivého předchozího tlakového předmytí. V každém případě pěnové kartáče již překonaly největší neduhy prvních představitelů této technologie a jejich vlákna se dostanou i do těch nejskrytějších zákoutí .

Posledním typ kartáčů představuje kombinace těchto alternativních materiálů s klasickými žíněmi. Tyto tzv. mixované kartáče nabízejí optimální, ověřenou a spolehlivou technologii, která využívá výhod obou výše uvedených materiálů. Hrubší polyetylenové žíně hravě odstraní i silné nánosy hrubé špíny. Proniknou i do špatně dostupných prostorů velmi zaneřáděné spodní části vozu (ideálně do výšky 30 – 40 cm), zatímco pěnová, resp. textilní vlákna odstraňují nečistoty velmi jemně a zanechávají zářící lesk bez sebemenších stop po poškození. Zejména u nových vozidel nebo aut s metalízou je to k nezaplacení. Průměrná životnost kartáčů z těchto kombinovaných vláken dosahuje 30 000 mycích cyklů.

Pokračování článku najdete zde: Mýt či nemít čisté auto. Toť otázka! – 2. část