Když se dva perou, třetí se směje, říká známé české přísloví. Zda platí i u výrobců vozů? To nás napadlo, když jsme si vzali na paškál tři podobné vozy. Všechny jsou reprezentanty segmentu nižší střední třídy (tedy segmentu C), všechny mají karosérii typu kombi a všechny u nás patří k nejprodávanějším. Zkusíme porovnat Škodu Octavii, Hyundai i30 a Ford Focus. Pro větší objektivitu jsme sáhli po exemplářích, které spojují roky výroby 2013 a 2014.
V podstatě jediný, kdo se tu chce prát, je Korejci vlastněná nošovická automobilka. Pamatujete na videoklip propagující model Hyundai i20? „Váš soused z Boleslavi bude tááákhle malý.“ Spíš než o vysoké originalitě svědčí tento slogan o nízkém sebevědomí Hyundaie.
Její model Hyundai i30 jde rovněž přímo proti českému rodinnému stříbru. A co na to Škodovka? Asi dle rčení „orel much nelapá“ zůstává celkem lhostejná. A Ford Focus? Ten si jde úplně svou vlastní cestou a zaměřuje se jen sám na sebe. Anebo nenápadně útočí ze zadních pozic.
3. generace se zrodila jednoho mrazivého dne v prosinci 2012. Její vzhled pochází z rukou šéfa designu mladoboleslavské automobilky Jozefa Kabaně, jehož poslední prací pro Škodovku bylo SUV s označením Kodiaq. V únoru 2017 Kabaň vyměnil koncernový dres se značkou VW za ten, který nese logo mnichovského konkurenta – BMW. Ale zpět k oktávce.
Ta oproti předchozí řadě slušně narostla, k čemuž výrazně přispěla modulární platforma koncernu Volkswagen s označením MQB. Karoserie tak na délce získala o 90 mm víc (celkem 4,66 m); zvětšil se i rozvor vozu (na 2,69 m) a jeho šířka (na 1,81 m). Cestující si teď rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek prostoru.
Design vozu Škoda Octavia III je pastvou pro oči. Sice vychází z konzervativních tvarů svých předchůdců, ale současně znamená velký krok kupředu.
Výrazně kratší přední převis podtrhuje nová maska chladiče ve tvaru obráceného „knírku“, u níž zaujme netypickým vykrojením pro logo s okřídleným šípem. Agresivní vzezření umocňují i hranaté obdélníkové xenonové světlomety. Silueta kapoty zůstává téměř beze změn; o to zajímavější jsou ostré boční hrany, s nimiž Octavia jakoby ztrácí svůj dosavadní poklidný rodinný charakter a celkově získává na dynamičnosti. Spodní chromovaná linie a mírné zvýšení střechy tento dojem ještě umocňuje. Stejně jako plavně se spouštějící záď, která klesá k hranatým zadním světlometům. Zkrátka a dobře: elegantní vzhled, to je něco, nač může být Octavia opravdu pyšná. A to tím spíš, když stylově skrývá velký kufr s objemem 610 litrů, který se sklopením zadních sedadel rozroste na pěkných 1 740 litrů.
V určitých partiích kopíruje Škodu Rapid, v jiných si zase bere za příklad své koncernové bratrance VW Golf a Audi A3. Součástí výbavy Octavie je nová generace vestavěné navigace Columbus, audiosoustava s CD přehrávačem, USB portem a slotem na SD karty, nový je i panel klimatizace s otočnými ovladači.
V základní výbavě Active se řidiči mohou těšit na systém elektronické kontroly stability (ESC), sedm airbagů, elektricky ovládaná přední okna, elektricky nastavitelná a vyhřívaná zpětná vnější zrcátka, patnáctipalcové ocelové disky a mnohé další užitečné pomocníky. V nárazových testech EuroNCAP v březnu 2013 Octavia získala plný počet hvězdiček.
Součástí nabídky motorů Octavie III jsou čtyři benzinové agregáty s hliníkovým blokem a čtyři dieselové pohonné jednotky.
Nejnižší motorizací je 1,2 TSI s výkonem 63 kW a s předpokládanou průměrnou spotřebou 5,2 l/100 km. Doplňuje ji spolehlivá manuální pětirychlostní skříň. O něco výkonnější verze (77 kW), označovaná jako Green tec, zpravidla bývá opatřena šestistupňovou manuální převodovkou, popř. sedmistupňovým dvouspojkovým automatem DSG.
Dalším představitelem řady benzinových pohonných jednotek je 1,4 TSI Green tec s výkonem 103 kW. Paletu zážehových motorů uzavírá 1,8 TSI Green tec o výkonu 132 kW. Z dieselové přehlídky nás zejména výbornou spotřebou 3,4 litru nafty na 100 km zaujala jednotka 1,6 TDI o výkonu 81 kW, která je určená pro verzi GreenLine. Řazení v tomto případě umožňuje manuální šestistupňové ústrojí.
Tuhost karoserie a tvrdší naladění tlumičů s pružinami oktávce víceméně sedí, ale při přejetí menších nerovností, kterých jsou české silnice plné, se zadní osa chová trochu vrtošivě a hlučně. Chtělo by se říct: výborný vůz, ale toto opravdu vadí. Škoda.
Druhá generace vozu Hyundai i30 s interním kódem GD se na automobilový trh přiřítila rychlostí blesku v září 2011. A stejně jako blesk zazářila na žebříčcích prodeje.
Do karet jí hrály líbivý vzhled s neotřelými liniemi, úsporné motory, dobře vyladěný podvozek a příjemný interiér. Elegantní příď je prakticky totožná s tou, kterou najdeme u hatchbacku, a liší se vždy s různým stupněm výbavy. Atraktivitu ještě zvýšil facelift v roce 2015, který přinesl trochu okopírované přední světlomety a masku chladiče od mohutnějšího bratříčka jménem Santa Fe. Oku lahodí zejména pohled na vůz z boku. Dvě štíhlé stoupající linie, které jdou naproti mírně svažující se střeše, se opravdu povedly. Záď kombíků se samozřejmě musela přizpůsobit čistě praktickým účelům, k nimž je tento vůz určen. Cestující mohou pro přepravu svých zavazadel využít objem 528 litrů, který jim kufr korejského vozu skýtá.
nošovického automobilu neurazí, ale ani nevyvolá gejzíry nadšení. Prostě takový nějaký průměr. Použitý materiál je tradičně kvalitní a dobře zpracovaný, ale oproti předchozí generaci nedochází k výraznějšímu posunu. „Skromnost stranou“, chtělo by se říct. Uspořádání všech hlavních prvků je přehledné, ale například modré podsvícení ukazatelů na přístrojové desce působí rušivě, rádio i displej navozují představu asijského bazaru. Pochvalu naopak zaslouží dostatek prostoru a komfortní opěradla předních sedaček.
Základní výbava korejského kombíku s názvem Classic poskytuje řadu bezpečnostních prvků, mj. 6 airbagů, ABS, EBD, asistenta pro rozjezd do kopce i nastavitelný posilovač řízení. Z nárazových testů Euro NCAP si druhá generace Hyundai i30 v roce 2012 odvezla 5 hvězd.
Hyundai i30 vycházejí z hatchbacku, ale je jasné, že s karoserií typu kombi budou o něco víc zápasit. Mezi benzinovými jednotkami vyniká přímovstřikový atmosféricky plněným 1.6 GDI (99 kW při 6.300 ot.), který nabízí vynikající dynamické vlastnosti a současně nízkou spotřebu. Další benzínové jednotky, které auta se symbolickým H v logu pohánějí, jsou 1.4i MPI CVVT (73 kW), určená zejména nenáročným šoférům, a dále hlučnější 1.6i MPI D-CVVT (88 kW) se šestistupňovou manuální převodovkou.
Mezi dieslovými jednotkami vyniká přeplňovaný 1.6 CRDi s výkonem 81 kW, s tichým projevem, vysokou spolehlivostí a sympatickou spotřebou kolem 5l na 100 km. Tentýž motor se vyráběl i v jiných variantách výkonu: 66 kW a 94 kW.
Řešení odolného podvozku s víceprvkovou zadní nápravou a s nezávisle zavěšenými koly je citlivé a vláčné, chování auta v přímém směru jízdy je předvídatelné a dobře čitelné. Horší je to v zatáčkách a na mírných nerovnostech. Tam je rozdíl mezi hatchbackem a kombi velký. Asi takový, jaká je vzdálenost mezi Nošovicemi a Soulem.
Ford Focus třetí generace s interním označením Mk III se vyrábí od roku 2011 v německém městě Saarlouis. V roce 2012 se podle statistik společnosti Polk stal nejprodávanějším automobilem světa. Proti tomuto tvrzení se ohradila japonská automobilka Toyota, která totéž prohlašovala o svém populárním modelu Corolla.
Ať tak či tak, Ford Focus je jednoznačně úspěšný vůz, neboť jen během prvních sedmi měsíců roku 2012 se prodalo víc než půl milionu Focusů. Na automobilový trh nejprve vstoupil v únoru 2012 jako pětidveřový hatchback, v témže roce nabídku rozšířila i varianta kombi a o rok později také třídveřový hatchback.
A protože nechceme srovnávat hrušky s jablky, budeme se věnovat kombíku.
Ford se nijak nesnaží zapřít své genetické vybavení. Důkazem budiž jeho typické logo – výrazný modrý ovál, umístěný přesně uprostřed chromované vodorovné lišty, která zdobí dravou příď. Ta je opticky rozdělena na tři různě veliké plochy, přičemž tu největší zaujímá právě lichoběžníková maska. Obdélníkové přední světlomety, oč méně protažené ke středu, o to více do stran, jsou ozvláštněné prohnutím v horních partiích, které působí nenuceně a agresivitu přídě poněkud vyvažují. Totéž platí o protaženém bočním profilu vozu. Konzervativní tvary jsou typické i pro zadní část vozu, která potvrzuje jeho rodinný charakter. Základní objem zavazadlového prostoru 476 l je ale mezi námi srovnávanými vozy jednoznačným zklamáním. Malou náplastí na bolest budiž dobré řešení ložné plochy a nízko položená nakládací hrana.
Místa uvnitř není nazbyt, jak by se při letmém pohledu zvenku mohlo zdát. Sice se nijak nemačkáte, ale vyskakovat si taky moc nemůžete. A vybavení přístrojové desky vypadá jako výběr toho nejlepšího z tvorby známé undergroundové kapely The Plastic People of the Universe. Ne, že by použité plasty nebyly dobře zpracované, ale – proboha – proč je jich tolik? Zdá se, jako by prostornost a vzdušnost byla obětována na oltář boha plastu.
Ne vše ale stojí za zatracení. Díky asymetrické středové konzole získává řidič navíc pár centimetrů, což zejména při dlouhých cestách ocení pokrčené nohy těch více narostlých jedinců. Pochvalu si zaslouží výškově i podélně nastavitelný a kůží obšitý volant, jehož věnec se drží přímo skvěle. Sportovní dojem vyvolává i poměrně nízký posez na sedadlech, která mají slušné boční vedení i velké možnosti, co se nastavení týče. Součástí základní výbavy Trend je manuální klimatizace, palubní počítač, rádio s CD/MP3 přehrávačem a mnohé další praktické věci.
Kdo dbá především na bezpečnost cestujících, ať se zkusí poohlédnout po sadě Assist Plus. Obsahuje systém prevence nárazu při nízké rychlosti, korekci neúmyslného opuštění jízdního pruhu, systém pro hlídání mrtvého úhlu u vnějších zrcátek, sytém rozpoznávání dopravních značek, automatické přepínání dálkových světel a další moderní pomocníky, kteří vám pomohou dopravit se bezpečně tam, kam potřebujete.
Mezi pohonnými jednotkami Focusů převládají dieselové agregáty. Tím základním a současně nejprodávanějším je hliníkový 1.6 TDCI s výkonem 70 kW. Společně se šestistupňovou manuální převodovkou pomohl snížit kombinovanou spotřebu na 4,2 l/100 km. Jde o pružný motor s kultivovaným projevem v nízkých i v nejvyšších otáčkách.
Základní benzínový celohliníkový čtyřválec 1.6 Ti-VCT s proměnným časováním ventilů, jednoduchou konstrukcí a s výkonem 77 kW při 6 000 ot./min špatný není, ale razantní akceleraci u něj čekejte až při vysokých otáčkách. Osazován býval pětistupňovým manuálem, který řadí přesně a snadno. Jako nový byl v roce 2011 společně s novou generací Focusů představen přeplňovaný motor 1,6 EcoBoost (s výkonem 110 kW nebo 134 kW), který má nejvyšší točivý moment 240 Nm v rozmezí 1600 až 4000 ot./min. Je zárukou dobrého poměru požadovaného výkonu a provozních nákladů.
Kromě manuálních převodovek mohou být některé Focusy také vybaveny automatickou dvojspojkovou převodovkou PowerShift.
Podvozek Focusu vyniká obratností a skvělou ovladatelností a vůz musíme pochválit za jeho výborné jízdní vlastnosti a dostatečný komfort. Působí dojmem stability a jistoty v zatáčkách i na dálnici. Pokud v něčem Ford Focus kombi třetí řady vyniká, tak je to právě tato vlastnost.
Takže jaký je konečný výsledek klání třech různých rodinných vozů? Automobilů s karoserií typu kombi? Který z nich stojí na nejvyšším stupni pro vítěze a který obsadí bronzovou příčku? Který z nich si vybrat?
Odpověď na tuto otázku záleží především na tom, co po vozu požadujete vy sami. Má to být automobil s největším kufrem? Zvolte Škodu Octavii. Nebo je pro vás důležitá výbava vozu obsahující velký počet bezpečnostních prvků? Potom Hyundai i30 je jasná volba. Pokud vás ovšem ani objem zavazadelníku, ani výbava příliš nezajímají, zato však na autě nejvíc oceníte předvídatelné chování na vozovce a potěšení z jízdy, pak je to Ford Focus, na nějž byste měli zaměřit svou pozornost.
4.5.2017 14:37:56