Známé nejen motoristické pravidlo říká, že rozjet se to může, ovšem zastavit musí. Zatímco porucha motoru je záležitost veskrze nepříjemná, závada na brzdách dává tušit mnohem vážnější problémy. I proto jsou brzdy nejdůležitějšími součástkami vozu a podle toho je třeba je kontrolovat.
Nejčastější typ? Kotoučová brzda!
I když způsobů, jak automobil zastavit, se v průběhu dvacátého století objevila celá řada, dnes na autech najdete de facto jen dva základní typy brzd – bubnové a kotoučové. První jmenované však relativně zřídka. V obou případech potřebujete element pevně spojený s otáčející se osou kola a element, který se o něj tře, čímž kolo brzdí. U bubnových brzd se otáčí dutý válec a uvnitř něj najdete brzdové čelisti. Tento systém je však relativně málo účinný, a tak se objevuje jen u menších vozů, a to takřka výhradně jen na zadní nápravě. V poslední době se s ním ovšem naopak setkáváme i u velkých elektromobilů. Tady dostačuje proto, že tyto vozy ke zpomalování využívají i rekuperaci.
Nejčastějším a nejúčinnějším typem brzd na osobních vozech jsou brzdy kotoučové. Skládají se z několika základních částí – rotor, neboli kotouč se otáčí společně s kolem. K němu přiléhá brzdový třmen s pístky. Poslední součástkou jsou brzdové destičky, které při brzdění otáčející se kotouč zpomalují. Tyto díly najdete na každém voze a je třeba se zajímat o jejich stav.
Zdroj obrázku: automobilovedily24.cz
Popis funkce kotoučových brzd je téměř primitivní. Po sešlápnutí brzdového pedálu se tlakem brzdové kapaliny pohnou pístky v brzdovém třmenu. Ty přitlačí brzdovou destičku k brzdovému kotouči. Výsledkem je tření, které brzdy zahřívá a hlavně způsobuje zpomalení. Je ovšem také jasné, že tímto třením se jak kotouč, tak i brzdové destičky postupně obrušují. Zejména stav brzdových destiček je proto třeba kontrolovat, aby mohlo dojít ke včasné výměně.
Kontrola stavu brzdových destiček by měla patřit k pravidelným činnostem každého motoristy. Určitě není nutné je sledovat před každou jízdou, ale jednou, dvakrát za rok by je někdo vidět měl. Tím někým je samozřejmě v ideálním případě odborný mechanik. Jak silná vrstva brzdné hmoty na základní platformě zbývá, lze naštěstí vidět poměrně snadno. Nutností ovšem bývá demontáž kola, tedy všech kol. Ta se obvykle koná dvakrát ročně při výměně pneumatik. Při ní si stav brzd snadno zkontrolujete. Rozhodně ale nečekejte, než brzdná vrstva zcela zmizí. Každý model má jasně stanovenou její minimální sílu a tohoto rozměru se držte. Vždyť jde o vaši bezpečnost!
Když už budete kontrolovat brzdové obložení, koukněte i na brzdový kotouč. I ten se postupně obrušuje. Obvykle má 2x až 3x delší životnost než brzdové destičky, ale jsou takoví řidiči, kteří jej dokáží zničit na několika stovkách kilometrů. Kotouč by měl být rovnoměrně obrzděný, bez hlubokých rýh a hlavně dostatečně silný. I v tomto směru je třeba znát minimální hodnotu stanovenou výrobcem, nebo kontrolu nechat na odborném servisu.
Poslední součást brzdového systému – brzdové potrubí a hlavně v něm kolující brzdovou kapalinu nechte na servisu zcela jistě. Netěsnost hadic a trubic byste určitě odhalili, ovšem na pravidelnou výměnu brzdové kapaliny každý jeden až tři roky určitě svěřte někomu, kdo ví, co dělá.
Na první pohled se to nezdá, ale i brzdové destičky začínají být vnímány jako jeden z významných prvků ovlivňující dopady automobilového provozu na životní prostředí. Kotoučové brzdy spatřily světlo světa na konci 19. století. Velmi dlouhou dobu byl pro svou odolnost součástí brzdových destiček azbest. O jeho toxicitě se toho napsalo mnoho, a tak nikoho nepřekvapí, že je dnes nahrazován aramidovými vlákny.
Co už možná překvapí, to je informace, že velká část pevných částic emitovaných automobilovou dopravou pochází z otěru materiálů, tedy zejména pneumatik a brzdových destiček. I když to, na rozdíl od výfukových emisí, zatím nikdo neměří, je třeba s tím počítat. Řidičská předvídavost a střídmost práce s brzdovým pedálem tedy mají také ekologický přesah.
22.8.2022 11:19:01