Ojeté BMW X5 E70 (2006-2013) – všude doma, na asfaltu nejlépe

Od roku 1999 se v americkém státě Jižní Karolína ve městě Spartanburg vyrábí vůz BMW X5. Jde o první SUV (Sport utility vehicle neboli sportovní užitkové vozidlo) bavorské automobilky BMW, přestože ona sama raději razí termín SAV, tedy Sport Activity Vehicle. Na severoamerickém trhu si mnichovský výrobce nejprve vyzkoušel zájem spotřebitelů o dražší, velká a silná auta, aby je od roku 2000 začal vyvážet také do Evropy.

Dnes se po evropských silnicích prohánějí zástupci třetí generace tohoto úspěšného modelu. A že je úspěšný, o tom vážně není nejmenších pochyb: jen v letech 1999 až 2010 se prodalo 11 milionů kusů aut, přičemž tento počet zahrnuje jak zástupce první generace (s interním označením E53 vyráběné v letech 1999 až 2006), tak zástupce generace druhé. A právě jí jsou věnovány následující řádky.

Vychytaný bestseller

Druhá generace vozů BMW X5 s kódovým označením E70 se před veřejnosti poprvé ukázala v srpnu 2006, sériová výroba pak byla zahájena v září téhož roku. Kromě již zmíněného Spartanburgu se tento všestranný automobil montoval od července roku 2009 také v ruském Kaliningradu.

Již od svých počátků byl tento luxusní pětidvéřový crossover vyšší třídy, který pojme až sedm cestujících, určen především movitějším klientům. Vysoký vůz s elegantním designem a s charakteristickými agresivními prvky si četná srdce zákazníků bezesporu získal. Oproti první generaci působí druhá řada opticky zaoblenějším, ale přesto mohutnějším a dravějším dojmem, který ještě umocňuje maska s typickými tvary širokých a nízkých „ledvinek“ a ke středu zešikmené světlomety. Nepřehlédnutelná zrcátka nijak neruší celkový design, po nímž je podepsaný Belgičan Pierre Leclercq. Zadní část vozu pak plynule navazuje na tu přední a sportovní rysy jsou dotvořeny střešním spojlerem a koncovkami výfuků umístěnými po stranách. Navzdory své enormní výšce z vozu přímo čiší dynamika, solidnost a stabilita.

Pokrok nezastavíš

Také uvnitř automobilu je na první pohled jasné, že pan bavorák trochu povyrostl. Dostatek místa na hlavu, kolena i ramena udělá radost všem čahounům, opravdu nic zde nepřekáží. Přístrojová deska přináší ten nejlepší mix zábavy od koncernových sourozenců: je intuitivně osazena prvky s funkcemi, které využívají rozhraní centrálního informačního systému iDrive s ovladačem na robustní středové konzoli, head-up displej či joystick automatické převodovky nebo parkovací kamera jsou pomyslnými třešničkami na dortu. Díky pohodlným sedadlům s vyšším posazem má řidič perfektní výhled a jen tak se neunaví během jízdy v náročném terénu nebo na dálnici. Naopak poněkud nepříjemně překvapí chybějící podsvícení některých tlačítek.

Vše pro vaše bezpečí

Vyspělá elektronika je v BMW X5 takřka na každém centimetru: již základní výbava nabízí aktivní řízení s proměnlivým převodem a adaptivní pružení s elektronickou kontrolou tlumičů; šofér také může využívat stabilizační systém DSC (Dynamic Stability Control) s funkcí elektronických závěrů diferenciálů ADB-X, systém pro bezpečné sjíždění svahů HDC, senzory sledující přehřívání kotoučů aj. Ještě více elektronických prvků a převratných pomůcek přinesl facelift auta roku 2010: pohon všech kol xDrive s elektronicky řízeným přerozdělováním síly společně s funkcí Automatic Differential Brake, za příplatek i adaptivní tempomat Active Cruise Control, variabilní převod řízení, systém Lane Departure Warning pro kontrolu pohybu auta v jízdním pruhu, systém rozpoznávání dopravních značek, prostě vše, nač si nadšený řidič může jen vzpomenout.

Materiály použité v interiéru jsou kvalitní a potěší většinu smyslů, především hmat i zrak; zpracování je pak tradičně německy spolehlivé a přesné. Při pohledu do kufru BMW X5 by si měli dát pozor jedinci trpící závratí: základní objem 620 l může někomu připomínat pohled do propasti Macocha. A když se sklopí zadní sedadla, šťastný majitel auta získá až neskutečných 1 750 litrů.

Pohonné jednotky pro kliďase i divočáky

Z benzínových agregátů můžete narazit na tradiční šestiválec 3.0 l s 200 kW výkonu, dále na vidlicový osmiválec s objemem 4 799 cm3 (4.8i) o maximálním výkonu 261 kW, který si s vozem vážícím přes 2 tuny solidně poradí. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,5 s a nejvyšší rychlost 242 km/h znamenají velmi slušnou dynamiku. Tento spolehlivý agregát se však přestal do X5 montovat po roce 2010. Po faceliftu z roku 2010 byly atmosférické zážehové šestiválce a osmiválce vytlačeny přeplňovanými motory s přímým vstřikováním paliva.

Např. model X5 xDrive50i s maximálním výkonem 300 kW udělá stovku za pouhých 5,5 sekundy, dosahuje točivého momentu 600 Nm už při 1 750 otáčkách a nejvyšší rychlosti 250 km/h. O benzínových motorech se dá prohlásit, že byly velmi spolehlivé, trvanlivé a byly určeny spíše klidnějším řidičům. Snad jen s verzí M5 se mohou vyřádit i někteří nevybouření jedinci – je osazena přeplňovaným osmiválcem, tentokrát s objemem 4.4 l a s velmi pěkným výkonem 408 kW. Z naftových motorů je příjemnou pohonnou jednotkou celohliníkový šestiválec 3.0d, který má slušný výkon 180 kW, nabízí příznivou spotřebu paliva a spřažený je s šestistupňovou automatickou převodovkou. Kdo touží po něčem silnějším, může sáhnout po xDrive 35d s výkonem 210 kW nebo po modelu xDrive 40d s výkonem 225 kW a systémem přeplňování pomocí dvojice turbodmychadel

Do terénu? Ano, ale…

Osvědčená, nicméně již technicky zastaralá šestistupňová automatická převodovka byla po modernizaci z roku 2010 nahrazena osmistupňovou, která přinesla nejen lepší dynamiku jízdy, ale i lepší kombinovanou spotřebu. Tuhou, samonosnou karoserií vyrovnává příjemně naladěný podvozek s nezávislé zavěšenými koly a silnými příčnými stabilizátory, navíc doplněný řadou již výše uvedených elektronických pomocníků.

Nicméně ani to vše dohromady nedělá z BMW X5 druhé generace bůhvíjakého horského vůdce. A ani stálý, elektronicky řízený pohon 4×4 xDrive vás neoklame – BMW X5 E70 se nejlépe cítí v zatáčkách, na silnicích a na aspoň trochu upraveném terénu.

Na co si dát pozor:

• na protékající vstřikovače a s nimi související ztrátu komprese u motorů 4.4 Biturbo,
• na vyšší servisní náklady,
• u benzínových motorů na poruchy systému časování ventilů,
• na zloděje – tyto vozy se poměrně často kradou; také se u nich občas falšuje servisní historie, popř. počty najetých kilometrů.