„A řidič je (zatím) jeho neomezený vládce“, můžeme s kapkou nostalgie dodat. Proč zatím a proč ta nostalgie? Inu, protože doba autonomních vozidel, v nichž se člověk sedící za volantem (pokud nějaký zůstane) stává pouhým módním doplňkem, je za dveřmi. Vášnivým řidičům, kteří vyznávají svobodu spojenou se zodpovědností, rychlost a adrenalin, asi zbudou jen oči pro pláč. Nebo pár zkušebních tratí postavených z dotačních titulů a za laskavého přispění EU. Těm, kterým po týdnu stráveném nezáživnou stereotypní prací chyběla šťáva a svou Bezstarostnou jízdou si přes víkend dobíjeli baterky, nepomůže ani supercharger.
Obsah článku:
1) Autobaterie – když vozu chybí šťáva
2) Jak vybrat a nepřebrat
– velikost
– značka (výrobce)
– rezervní kapacita
– stáří autobaterie
– startovací proud za studena
3) Autobaterie si zaslouží dohled i péči
4) Znovuoživení skomírající baterie
Autobaterie je nezbytnou součástí vozu a zdroj elektrické energie, bez níž se žádné auto neobejde. Pokud motor zrovna neběží, tak baterie poskytuje elektřinu pro chod autorádia, odemykání dveří, ovládání oken, zrcátek, světel a další funkce. Jakmile motor naskočí, stává se nezbytným zdrojem elektřiny dynamo nebo alternátor, který současně dobíjí baterii. Ale v okamžiku, kdy baterie přestane fungovat, klakson sice troubí, ale stěrače nestírají, ostřikovače nestříkají, světla nesvítí a nebliká ani pravej ani levej zadní či přední blinkr. Automobil je zkrátka mrtvý.
Princip fungování autobaterie spočívá v přeměně chemické energie na energii elektrickou. Baterie je v podstatě olověný akumulátor, jehož elektrolytem je směs vody a kyseliny sírové H2SO4 o hustotě 1,28g/cm3.
Jde o silnou žíravinu, proto je zapotřebí při manipulaci s akumulátory být opatrný a používat ochranné rukavice. Ještě dodáváme, že kyselina sírová je korozivní. Kdo neví, co to znamená, ať si pustí známou ukázku z filmu Černí baroni. Poručík Troník už mu to náležitě osvětlí.
Při výběru baterie je důležité soustředit se na několik zásadních faktorů. To, zda se jimi budete řídit, může mít později zásadní vliv na vaši spokojenost se zakoupeným výrobkem. Mezi nejdůležitější kritéria výběru zcela jistě patří velikost, značka (výrobce) a rezervní kapacita baterie. Zdá se to být trošku věda, protože s rostoucím počtem různých typů vozů se bohužel (bohudík?) zvyšuje i počet různých druhů baterií na trhu.
Neboli rozměry baterie (délka x šířka x výška) udávané v milimetrech jsou důležité z toho důvodu, aby se vám baterka přirozeně vešla tam, kam patří a aby tam byla komfortně usazena. Autobaterie se vždy nachází v blízkosti motoru, avšak každý výrobce řeší její umístění a konstrukci uchycení individuálně, např. pomocí upevňovacích lišt, držáků nebo schránky. Proto neškodí nahlédnout do dokumentace dodávané s automobilem , abyste zjistili potřebné rozměry baterie . Podceníte-li starou známou pravdu „dvakrát měř a jednou řež“, může nákup baterie, která nepasuje do vašeho vozidla, znamenat vyhození peněz z okna. V tomto případě nedoporučujeme věřit známému rčení o „zlatých českých ručičkách“ s tím, že si všechno sami svépomocí upravíte. Různými neodbornými úpravami můžete na automobilu napáchat spíš závažné škody. Řídit byste se neměli ani známým Murphyho zákonem, který říká: „Pokud to nesedí, vezmi větší kladivo.“ A už vůbec se nespoléhejte na to, že „si to“ – jak by řekl (dosud) současný trenér Sparty Andrea Stramaccioni – „časem sedne“.
Jak již jsme uvedli, rozměry autobaterií se různí a jsou často typické pro konkrétní typy a značky vozů jako např.:
Při výběru vhodné autobaterie není značka pouze nositelem kvality či luxusu. Většina automobilek doporučuje pro své modely také konkrétní značku autobaterie. Držte se tohoto doporučení. Nicméně je známým faktem, že někdy mohou být značky autobaterií doporučované výrobcem a uváděné v příručkách k vozu ukrutně drahé. Takže pokud chce řidič ušetřit, může sáhnout po levnější alternativě, ovšem za předpokladu, že dodrží požadavky stanovené specifikací z návodu k obsluze automobilu. A také pamatujte na to, co platí obecně pro každý výrobek: nejlevněji pořízené nemusí být vždy nejvýhodnější.
Levné baterie mohou vykazovat slabý výkon, který neodpovídá požadavkům vozu. Nemusejí se dostatečně nabíjet. Vzhledem k tomu, že moderní vozidla jsou prošpikována sofistikovanou elektronikou a značně komplikovanou infrastrukturou, mají moderní automobily mimořádné napájecí nároky. A v tom případě slabá baterie představuje problém.
Nebo je tu druhý protipól (když už jsme u té elektřiny): baterie naopak přebíjí, což vede k podstatnému zkrácení její životnosti.
Právě akumulátory z kategorie nejlacinějších vykazují často nízkou životnost. Také je větší pravděpodobnost, že se u nich setkáte se závadou na elektroinstalaci, která se projeví až při delším používání. Skryté vady mohou negativně ovlivnit i další funkce automobilu. Časté nabíjení autobaterií, jejich reklamace a výměny s nimi spojené, opakovaná montáž a demontáž jsou otravné a finančně nákladné. Takže až si budete pořizovat jeden z těchto „super výhodných kousků“, vzpomeňte si na legendární větu profesora z povídky pánů Šimka a Grosmanna s názvem Exkurze do zoo. „Nechci slevu zadarmo,“ pravil vychytrale profesor Zelí a položil na stůl stokorunu.
Mezi parametry, které jsou z pohledu řidiče důležité, patří též rezervní kapacita neboli hodnota rezervního výkonu (RC – z anglického Reserve Capacity). Uvádí se v minutách, ale poměrně obtížně se zjišťuje, protože se jen zřídkakdy uvádí na štítku autobaterie. RC přináší informace o tom, jak dlouho může baterie dodávat vozidlu energii bez poklesu pod minimální úroveň napětí. Tedy jak dlouho bude auto fungovat při poruše dobíjení pomocí alternátoru nebo dynama. Čím vyšší je tato hodnota, tím samozřejmě lépe, jen je dobré vědět, s jakou maximální RC je schopen váš vůz pracovat. Nejlepším rádcem v tomto případě by opět měla být příručka k vozidlu, v níž je uvedena doporučená hodnota rezervní kapacity pro konkrétní model.
Stáří autobaterie je další položkou na seznamu klíčových faktorů, neboť postupem času dochází k poklesu jejího výkonu. Baterie by neměla být příliš stará, takže ještě před samotnou koupí mrkněte na údaje uvedené na jejím krytu. Známý výrobce VARTA např. opatřuje své výrobky barevným ciferníkem s datem výroby. Neuvádí tedy přesné datum, nýbrž vyznačuje čtvrtletí určitého roku, v němž byla autobaterie vyrobena. Jiné akumulátory (např. značky BOSCH) mají na horním víku baterie vyražený několikamístný kód, z nějž se dá mimo jiné vyčíst i datum výroby. V každém případě je nejjistější se zeptat přímo prodejce. Znáte to: líná huba, hotové neštěstí.
Štítek na baterii udává také další užitečný údaj, a sice CCA. Tedy startovací proud za studena, což je kritická hodnota pro správné startování baterie. Vyjadřuje počet ampérů, jež baterie musí dodávat po dobu 30 sekund při teplotě -18°C, než napětí neklesne pod použitelnou úroveň 6V. I zde platí, že by hodnota CCA (z angl. Cold Cranking Amps) měla odpovídat údajům v návodu pro automobil. V žádném případě by toto číslo nemělo být ani významně vyšší ani nižší, než doporučuje výrobce.
Při prvních známkách potíží s akumulátorem je rozhodně na čase ji nechat odborně zkontrolovat v servisu. Pokud jezdíte spíše kratší trasy, není od věci pravidelné dobíjení. To, že baterie v létě na prudkém slunci trpí a že horkem dochází k vyšší korozi, vede k rychlejšímu odpařování elektrolytu a k sulfataci u olověných baterií. Výsledkem je ztráta kapacity akumulátoru, jež se zaručeně projeví v tom nejméně příhodném okamžiku. Třeba v zimě, když po dlouhé vyčerpávající trase na běžkách se těšíte, jak se v autě pěkně ohřejete. A ono, potvora, jak na potvoru ani neškytne.
Významným indikátorem pro to, abyste si hlídali stáří autobaterie, by mohla být i skutečnost, že u nového vozu je její životnost cca tři až pět let. Nezapomínejte na to, že autobaterie rozhodně nejsou bezúdržbovým komponentem vozu, ačkoliv oproti starším typům přece jen už nevyžadují tolik péče. Takže kupříkladu již není nutné sledovat hladinu elektrolytu ani ji pravidelně doplňovat destilovanou vodou. Pokud chcete, aby akumulátory správně fungovaly, je potřeba pravidelně prohlížet a kontrolovat jejich svorky, kabely a konektory, a také nesmíte podcenit korozi. Objeví-li se známky rzi, je velmi snadné ji očistit s pomocí kartáče a rozpuštěné sody. Rovněž je nutné zkontrolovat připojení baterie, změřit napětí na konektorech a prohlédnout, zda jsou svorky pevně dotažené, čisté a zakonzervované olejem nebo vazelínou.
Když už ovšem nastane onen krizový okamžik, judgement day, kdy se baterie pomalu, ale jistě dostává s energií na své minimum a odchází do věčných lovišť, existuje několik způsobů, jak ji dobít, aby aspoň ještě nějaký čas fungovala.
Průměrně má autobaterie kapacitu cca 48 ampérhodin (Ah). Běžná nabíječka dobije baterii přibližně za 24 hodin, ale na trhu existuje celá řada autobaterií s různými výkony nabíjení. Pokud máte starší typ nabíječky, tak doporučujeme akumulátor nabíjet proudem, který představuje maximálně desetinu kapacity autobaterie. Automatické nabíječky si nabíjení regulují samy.
Při nabíjení je nutné dodržet několik základních pravidel:
Rozhodně se vyvarujte křížení kabelů (dávat + na -), jinak to může dopadnout i takto:
Základní nabíječka je tvořena transformátorem a usměrňovačem střídavého proudu na stejnosměrný. Některé nabíječky jsou vybaveny i přepínačem pro dvě nabíjecí frekvence, pro krátkodobé nabíjení s větším proudem a delší nabíjení s menším proudem. Pro správné nabití baterie je nutné znát její typ, který je obvykle uveden na štítku baterie, kde její výrobci většinou uvádějí i napětí baterie.
Nejlepší výkonové parametry poskytují VRLA akumulátory (z angl. Valve Regulated Lead Acid) neboli ventilem řízené baterie. Nepotřebují pravidelné nabíjení, riziko úniku elektrolytu je u nich minimalizováno a jsou velmi odolné vůči otřesům. Podmínkou je, aby nabíjecí systém, který použijete, měl regulovaný výstup v rozmezí 14,0 až 14,8 V. Jejich elektrolyt, který má podobu křemičitého gelu, je absorbovaný tkaninou ze skelných vláken, která je umístěná mezi kladnými a zápornými elektrodami. Díky technologii s označením AGM (Absorbent Glass Mat) jsou tyto uzavřené baterie zcela bezúdržbové a vysoce bezpečné. Mohou se pochlubit velmi pomalým procesem samovybíjení – je to méně než 2% za měsíc při teplotě 20°C. A naopak – i při totálním vybití jsou schopné rychlého zotavení. Jsou vhodné do vozů s nadstandardní elektrickou výbavou a opatřenými systémem Start & Stop.
Většina nabíječek pracuje se všemi typy autobaterií. Poradí si se startovacími, trakčními, olověnými, gelovými i AGM akumulátory s napětím 12V. Moderní zařízení obsahují mikroprocesor, který dokáže vyhodnotit úroveň nabití baterie a zastavit proces dobíjení, je-li baterie plně nabita. Starší typy nabíječek musí být v průběhu dobíjení kontrolovány, aby nedošlo k přebíjení, které by mohlo být nebezpečné.
Staré baterie se dají poměrně snadno recyklovat, proto při nákupu nové autobaterie prodejce připočítává recyklační příplatek.
Takže jedinou správnou odpovědí na otázku, zda jste na zimu připraveni, by mělo být hromové pionýrské: „Vždy připraven!“ A tak se nezapomeňte vybavit přenosnou nabíječkou baterií (pro případ opravdové nouze i startovacími kabely) a minimálně jednou za dva roky nechejte projít svůj akumulátor odbornou prohlídkou. Není totiž nad to mít pořádně dobité baterky;)
12.10.2017 11:10:42